Týdeník 5+2: Ekologie? Věčný boj přírody s průmyslem

„Synthesia je chemička a to samo o sobě znamená, že tenhle obor má s ekologií vždycky nějaký problém. To se týká především legislativy, kde se neustále zpřísňují hranice limitů směrem dolů. Co se týče snižování emisí, přirozeným vývojem dosahujeme relativně slušných výsledků,“ říká Jan Pokorný, vedoucí odboru životního prostředí v Synthesii.
Dnešní limity jsou s těmi z minulosti nesrovnatelné. Stejně tak i míra znečišťování okolí. „V minulosti pracovalo v tehdejších Východočeských chemických závodech nějakých deset tisíc lidí. Od té doby dnešní Synthesia hodně zeštíhlela,“ podotýká Pokorný.
Největším břemenem ve vypouštění emisí do ovzduší je vlastní teplárna. „Ostatní výroby proti tomu vypouští nepatrné množství emisí. V současné podobě bychom mohli teplárnu provozovat maximálně do roku 2017. Poté už by nesplňovala zákonné podmínky. Je to takové srdce Synthesie, na teplárně závisí dodávka většiny energií. Proto byl zpracovaný projekt na její rekonstrukci. V plánu je náhrada dvou kotlů. S nimi bychom měli splňovat limity i poté, ale je to hodně ekonomicky náročné,“ vysvětluje Pokorný.

Limity pohodlně plní

S ostatními výrobními procesy nemá Synthesia větší problémy. „Všechno se odvíjí od zákona o ochraně ovzduší, a tam máme dobrou pozici. Za posledních pět let jsme nedostali žádnou pokutu, limity jsou plněné. Samozřejmě nebudeme tvrdit, že produkujeme čistý kyslík. Ale pokud jsou problémy,  řešíme je a investujeme,“ dodává si vedoucí odboru životního prostředí.
Lidé z okolí si ale občas stěžují na zápach. „Snažili jsme se určit možné zdroje zápachů. Rozmístili jsme sondy a výsledek byl dobrý. Všechny látky v okolí areálu splňovaly limity, ani v jednom případě jsme nepřekročili čichový práh. Je ovšem třeba podotknout, že látky se mohou chovat v tomto ohledu jinak, pokud se spojí s jinými látkami,“ podotýká Pokorný.
Velká továrna a její areál, kde působí další desítky firem, vyprodukuje spoustu odpadů. „Jedeme v režimu, kdy máme nasmlouvanou oprávněnou osobu, která může nakládat s odpady. Je to ekonomicky výhodnější, než kdybychom si to zajišťovali sami. Odvoz, likvidace, skládka, spalovna a podobně,“ poukazuje Pokorný.
I zde hraje velkou roli finanční hledisko. „Snažíme se dělat opatření, aby se naše produkce odpadů snižovala. Za likvidaci se totiž platí. V areálu máme třídění odpadů a snažíme se využít toho, co umožňuje zákon, a hledat cesty využití odpadů. Pokud je nějaká možnost látky dále zpracovat a nabídnout jako jiný produkt, je to samozřejmě ta nejlepší možná varianta. Ale vždycky je potřeba to prodat. Když vyrobíte cokoli, ale nikdo to nekoupí, je to zase jen odpad,“ tvrdí Jan Pokorný.

Víc než sto kilometrů

Velkou pozornost věnují v Synthesii i odpadním vodám.  V celém areálu provozuje firma přibližně 130 kilometrů kanalizací. „Jedna část slouží pro dešťové a chladící vody, které nejsou nijak znečištěné. Ty končí vesměs v Pohránovském odpadu, což je potok, který prochází areálem. Při výstupu je měřící objekt a pak jdou rovnou do Labe. Problém byl dřív v tom, že do tohoto vstupu byla napojená i výroba nitrocelulózy, a ta tyhle vody dlouhodobě znečišťovala. Proto bylo rozhodnuto o tom, že aby byla výroba nitrocelulózy zachována, byla postavena čistírna odpadních vod. To je jedna z největších investic do ekologie za poslední roky,“ podotýká Pokorný. Další investicí bylo čištění odpadních vod na SBU barviva a pigmenty, kde se postavilo zařízení na odstraňování absorbovatelných halogenovaných uhlovodíků.
Další část kanalizace už je o něčem jiném. „Tam jdou chemické kanalizační vody. Tečou do detenční nádrže a pak jdou do městské čistírny odpadních vod,“ uvádí Pokorný. „V celých sto třiceti kilometrech musíme vody sledovat a monitorovat. Jsme držiteli dvaadvaceti integrovaných povolení, jako provozovatel kanalizace musíme mít kanalizační řád a tak dále. Je s gtím spojena spousta administrativy a jen monitoring okolo 5 milionů korun ročně. Ale důležité je, že se nám daří neznečišťovat Labe a že všechny nebezpečné látky odchytíme my, nebo čistička,“ dodává Pokorný.
„Ekologie je hledání. Musíme co nejvíc ulehčit životnímu prostředí, ale peníze, které do toho můžeme investovat, musíme také vydělat,“ uzavírá Jan Pokorný.