Nesplněný slib. Z milionu tun odpadů zmizela ani ne pětina.

Před dvěma roky měl stát dokončit vyčištění areálu firmy Synthesia na povrchu, letos měly být v pořádku i podzemní vody. Výsledek je chabý.

Z osmi nezabezpečených skládek se zatím dávají do pořádku jen dvě, laguna železitých kalů a laguna betasmoly.

„Jen na těchto lokalitách bylo celkem dosud zneškodněno nebo předáno k dalšímu využití více než 170 tisíc tun odpadů,“ uvedl vedoucí odboru životní prostředí společnosti Synthesia Jan Pokorný. Podle něj tam zbývá ještě zlikvidovat celkem přes dvacet tisíc tun odpadu. Dnes už je jisté, že stát nesplní slib, který dal. V prosinci roku 2012 nedokončí sanaci nezabezpečených skládek, přestože se k tomu Fond národního majetku před deseti lety ve smlouvě s firmou Synthesia zavázal. A to nikoliv jenom kvůli ekologickému supertendru, který nebyl a nebude. Věc brzdí i zdlouhavý proces schvalování sanací od vydání rozhodnutí k průzkumu a sanaci Českou inspekcí životního prostředí přes výběrová řízení po podpis smlouvy.

I kdyby peníze byly okamžitě k dispozici, velká sanace by proto hned začít nemohla. Nejdál je příprava likvidace laguny destilačních zbytků. „Byl vypracován projekt sanace v několika variantách, ale v rámci doprůzkumu byly zjištěny některé technické problémy, které zahájení sanace značně komplikují,“ uvedl Pokorný.

Co to udělá s životním prostředím Pardubic, když politici a úředníci budou likvidaci odsunovat třeba dalších dvacet let? „Rád bych byl optimistou, že to tak nedopadne. Když ale vidím, jak stát má k tomu přístup. Je to ze strany vlády nedůstojné,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí pardubického magistrátu Miroslav Míča.

Co by ale další odklady znamenaly? „Nedá se říct, že by ekologické zátěže nyní zhoršovaly ovzduší. Dokonce tím, jak se jejich likvidace oddaluje, může docházet k postupnému odbourávání přírodou,“ uvedl bývalý inspektor životního prostředí Miroslav Rubeš.

Lidé podle něj paradoxně pocítí, spíše až to, když začne někdo chemikálie likvidovat. „Tendr byl podle mne nesmysl, který by vedl k předražení. Byl bych ale rád, kdyby se tyto zátěže už opravdu začaly likvidovat,“ uvedl Rubeš.

Jezera plné chemikálií v uzavřeném areálu zůstávají, ale zamořená území už nevypadají tak dramaticky jako v devadesátých letech, jsou už zarostlé náletovými dřevinami. To hlavní se však odehrává v podzemí. Skládky nebezpečných odpadů v areálu, které vznikaly od padesátých let do první poloviny let devadesátých, nebyly opatřeny těsnícími prvky. Chemikálie odtud pronikají do podzemních vod a do Labe.

„Pokud by to takto zůstalo i v dalších letech, nebyla by to katastrofa, ale velká nepříjemnost. Docházelo by k postupnému znečišťování vody,“ uvedl Rubeš.

Synthesia i úřady shodně tvrdí, že ekologické zátěže jsou pod dohledem. „Je pravda, že to bezprostředně lidi neohrožuje. Nejsou ani ohroženy zdroje pitné vody. Platí ale i to, že stát by měl tuto věc co nejdříve vyřešit,“ uvedl Míča.

Zatím není vůbec jasné, kdy a kolik peněz na očistu Pardubic stát uvolní. „Společnost Synthesia má s ohledem na systém schvalování prací velmi omezené možnosti, jak proces likvidace urychlit,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí společnosti Synthesia Jan Pokorný.

***

FAKTA Ekologické zátěže v areálu firmy Synthesia Objem odpadů: odhadem více než jeden milion tun Odhad nákladů sanace: přes tři miliardy Co se podařilo: Probíhá sanace laguny železitých kalů a laguny betasmoly. Na sanaci čeká: - Laguna destilačních zbytků - Laguna sádry - STOH II - tuhé chemické odpady z výrob - STOH III - další chemický odpad z výrob - Retenční nádrž Lhotka - Sedimentační jímka

Zdroj: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - pardubický kraj | David Půlpán