Mladá fronta DNES: Pardubice se před 75 lety změnily na centrum chemického průmyslu

Termín mnichovská dohoda má v historii naší země velmi negativní hodnocení. Zástupci čtyř zemí - Velké Británie, Francie, Německa a Itálie -se 29. září 1938 dohodli, že Československo musí Německu postoupit Sudety, pohraniční území obývané Němci. Přesto však právě tato událost může částečně za to, že se Pardubice staly českou chemickou velmocí a nyní si mohou připomínat výročí vzniku prvního velkého chemického závodu. Když před šestasedmdesáti lety ztratilo Československo pohraničí a s ním i tehdy největší chemický závod Spolku pro chemickou a hutní výrobu Praha v Ústí nad Labem, bylo nutné rychle najít nové místo, kde by se dal postavit závod na výrobu léčiv a barviv. Právě v Rybitví u Pardubic našli stavitelé vhodné místo. Jedna chemická továrna už tu byla. Od roku 1920 se tu totiž vyráběly výbušniny. Byla tu železniční vlečka, řeka Labe s dostatkem vody a možností výstavby přístavu i tepelná centrála. Proto Spolek zahájil v roce 1939, před pětasedmdesáti lety, výstavbu nového moderního chemického závodu v Rybitví.

„Závod zpočátku logicky nesl jméno Spolek. V průběhu let byl nejprve osamostatněn a přejmenován na Východočeské chemické závody Semtín a později se stal součástí koncernu SynthesiaSemtín,“ říká Vladimír Kočvara, bývalý vysokoškolský pedagog. Již po roce výstavby, tedy už v roce 1940, byla do provozu uvedena linka pro výrobu anilinového oleje. A i přesto, že vypukla válka, stavba jela stále dál. „Stavělo se stejně jako třeba ve Zlíně, kde vyrostly Baťovy závody. Standardní budovy se železobetonovými sloupy. Stavitel Jan Vaněk z Prahy tehdy prosadil, aby sloupy byly zvnějšku budov. To mělo své výhody. Sloupy vedlo potrubí. Takhle bylo tedy zvenku budov a pracovníci uvnitř tam nemuseli nic při práci u stěn obcházet,“ upozorňuje pamětník Vladimír Kočvara. Na stavbě se navíc podíleli stejní lidé jako ve Zlíně a vdechli tak závodu v Rybitví zlínský charakter.

Nový chemický závod potřeboval pro nové fabriky i nové zaměstnance - chemiky. „Zástupci továren proto přišli v pětačtyřicátém roce s myšlenkou zřízení Výsoké školy chemické. Pět let nato, dne 27. června 1950, byla rozhodnutím československé vlády škola zřízena. Postupně se pak transformovala na Vysokou školu chemicko-technologickou,“ uvádí Kočvara.

Fakta Zásadní milníky v historii chemického průmyslu 1889 - začala se budovat Fantova rafinérie minerálních olejů. 1920 - vzniká v Pardubicích Československá akciová továrna na látky výbušné. 1928 - je v Semtíně založen sesterský závod Synthesia. 1939 - zahajuje se výstavba chemického závodu na výrobu barviv a léčiv v Pardubicích - Rybitví. 1946 - sloučením znárodněné Synthesie a Explosie vzniká Synthesia, národní podnik, později přejmenovaný na Východočeské chemické závody, n.p. 1950 - z rozhodnutí československé vlády zřízena Vysoká škola chemická.

 
O autorovi| Monika Suchá, redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj